Sugestopedie - Sugestopädie
Sugestopedii vytvořil bulharský psychiatr a pedagog Georgi Lozanov začátkem sedmdesátých let dvacátého století a spojil v ní různé prvky a techniky sugesce do pedagogického konceptu. Tato metoda je v poslední době hojně zmiňována v učení se cizím jazykům. Ačkoli není přímo aplikovatelná na naše školní prostředí, některé její prvky jsou nesmírně inspirující. Sugestopedie například hojně využívá relaxačních technik a motivujících postupů, jako je integrace prvku dramatické výchovy v jazykovém vyučování, využívání tzv. periferního učení (učitel by měl umístit ve třídě co nejvíce jazykového materiálu, který slouží nejen jako dekorace, ale i k posílení paměti), možnost tzv. hudby v pozadí.
Cílem sugestopedické výukové metody je navodit mozkové procesy podobné relaxaci nebo jogínské meditaci. Pomocí tohoto stavu je možné rozšířit mysl a otevřít ji tak novým vjemům. Jsou slibovány nejméně 3x lepší výsledky v efektivitě a rychlosti učení a tvrdí se, že studenti zvládnou minimálně 3x větší množství učiva. Dalším cílem je naučit studenta hovořit bez stresu z chyb, zvýšit studentovo sebevědomí a schopnost komunikovat. Ne všechny prvky sugestopedie jsou přijatelné pro všechny. Ne všichni jsou také schopni přijmout některé zvláštnosti týkající se rolí studenta a učitele. Studenti v sugestopedických kurzech například dostávají novou identitu, která jim má pomoci zbavit se zábran plynoucích z jejich skutečné identity. Učitel se ke studentům chová jako přísný rodič, studenti mají být poslušní jako děti, hovoří se o tzvn. infantilizaci studentů. I v kurzech pro dospělé se hojně využívá her, dětských říkanek a písní. Výuka stimuluje levou i pravou hemisféru, je nedirektivní a respektuje osobnost i způsob učení studentů. Hodiny by měly využívat všech smyslů a všech druhů paměti.
