Celková fyzická odezva - Gesamtkörperliches Ansprechverhalten

Total Physical Response byla vyvinuta ve Spojených Státech Amerických v polovině sedmdesátých let dvacátého století. Metoda je založena na učení jazyka prostřednictvím fyzické aktivity. Při metodě TPR dávají lektoři instrukce týkající se pohybů těla studentům ve vyučovaném jazyce, a studenti na pokyny reagují pohybovými aktivitami. Cílem metody je vyvinout nejdříve schopnost poslechu, a až poté schopnost produkovat řeč. Studenti nejsou zpočátku nuceni hovořit, pouze vykonávají pokyny učitele a tím dávají najevo, že rozumí. Mluvit začnou, až jsou na to připraveni, po skončení tzv. tichého období.

Učitel užívá převážně rozkazovací  způsob a mluví pouze v cizím jazyce. V hodinách se hojně využívá mimiky, názorných příkladů, příběhů a pohybové aktivity. Charakteristickými rysy jsou omezení stresu a strachu studentů, navození pocitu úspěšnosti a zpříjemnění procesu učení. Základním principem této metody je, že studenti se mají učit cizí jazyk stejným způsobem jako svůj mateřský jazyk. Metoda Total Physical Response je však vhodná zejména pro začátečníky, později je třeba ji doplnit jinými metodami. Lze ji však použít i v běžné hodině k povzbuzení unavených studentů pohybem.

Metoda celkové fyzické odezvy může být účinným nástrojem pro výuku jazyka, zejména pro začátečníky a studenty s nízkou úrovní jazykového povědomí. Nicméně je důležité poskytovat vyváženou výuku, která zahrnuje i další metody a přístupy.

Charakteristika:

• Založena na pohybu: TPR se zaměřuje na použití pohybu a fyzických akcí k učení jazyka. Studenti reagují na instrukce a pokyny učitele pomocí pohybu a gest.
• Pasivní fáze a aktivní fáze: Metoda TPR se skládá z pasivní fáze, ve které studenti pouze naslouchají instrukcím, a aktivní fáze, ve které začnou používat jazyk, který se učí, v odpovědích a interakcích.
• Nenáročné na výslovnostní tlak: V pasivní fázi se studenti soustředí na porozumění jazyka a nemusí se obávat tlaku spojeného s mluvením.
• Zážitkové učení: Metoda TPR dává důraz na zážitkové učení, což znamená, že se studenti učí jazyk prostřednictvím praktických zkušeností a interakcí.

Výhody:

• Přirozený proces učení: TPR simuluje přirozený proces učení jazyka, který je podobný učení se mateřskému jazyku v dětství.
• Snadné zapamatování: Použití pohybu a fyzické aktivity pomáhá studentům lépe si zapamatovat slova a fráze.
• Nízký tlak na výslovnost: V pasivní fázi mají studenti čas se seznámit se jazykem a cítit se pohodlně s jeho používáním, aniž by byli vystaveni tlaku spojenému s výslovností.
• Zábavné a angažující: TPR je zábavný a angažující pro studenty, protože zapojuje jejich tělo a smysly do procesu učení.

Nevýhody:

• Omezení v pokročilosti: Metoda TPR může být omezená ve své schopnosti vyučovat pokročilé gramatické a lexikální koncepty.
• Nedostatečný důraz na komunikaci: I když TPR pomáhá studentům porozumět jazyku, nemusí dostatečně podporovat rozvoj jejich schopnosti aktivně komunikovat.
• Náročná implementace v některých kontextech: Některé prostředí nebo třídy nemusí mít dostatek prostoru nebo vybavení pro efektivní implementaci TPR.
• Potřeba variace: Použití TPR po delší dobu může vést k únavě a ztrátě zájmu u studentů, takže je důležité vyvážit ho s dalšími metodami výuky.