Největší mýty o učení se cizího jazyka
Jazykové vzdělávání je často zahaleno řadou mýtů, které nás mohou odrazovat od učení cizích jazyků. Tyto mylné představy vytvářejí bariéry, které nám zbytečně brání v dosažení cíle. Často slýcháme argumenty jako „jsem na jazyky moc starý/á“ nebo „nemám talent“. Tyto výmluvy ale většinou vycházejí z obav a nepochopení toho, jak proces učení skutečně funguje. Stačí však tyto mýty odhalit a překonat, abychom zjistili, že naučit se nový jazyk je dosažitelný cíl pro každého.
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že talent na jazyky je nezbytný. Pravdou ale je, že úspěch v učení nespočívá pouze v přirozených schopnostech, ale hlavně v pravidelnosti a motivaci. Lidé, kteří dosáhnou vysoké úrovně jazykových dovedností, často nejsou ti, kteří začínali s nadáním, ale spíše ti, kteří se jazyku věnovali systematicky a trpělivě. Talent může být výhodou, ale rozhodující je odhodlání a chuť se učit.
Dalším častým omylem je, že k učení jazyků potřebujeme hodiny volného času denně. Ve skutečnosti je důležitější pravidelnost než délka jednorázového studia. I deset minut denně, kdy se zaměříme na nová slovíčka, poslech nebo procvičení gramatiky, může přinést výsledky. Moderní technologie, jako jsou aplikace na učení jazyků nebo online lekce, umožňují efektivní učení v krátkých časových úsecích. Klíčem je vybudovat si zvyk, který jazyk začlení do naší každodenní rutiny.
Často také slyšíme, že dospělí už nemohou dosáhnout úrovně jako děti. Tento mýtus pramení z představy, že schopnost učení s věkem klesá. Přestože děti mají výhodu v napodobování a osvojení správné výslovnosti, dospělí mají naopak větší schopnost logicky přemýšlet o struktuře jazyka a rozumět složitějším konceptům. Věková bariéra tedy není překážkou, spíše jde o to využít své silné stránky v dané fázi života.
Odstranění těchto mýtů může být prvním krokem k úspěchu při učení cizího jazyka. Když přestaneme hledat výmluvy a začneme si věřit, otevíráme si cestu k novým příležitostem. Jazykové vzdělávání není jen o učení slovíček a gramatiky, ale o objevení nové kultury, komunikaci a osobním růstu. Překonání mýtů nám umožní učit se efektivněji a s větší radostí, ať už jde o náš první nebo další cizí jazyk.
1. Nemám na jazyky talent.
Každý z Vás umí minimálně svůj mateřský jazyk, v němž dokážete vyjádřit vše, co chcete, a to bez velkého přemýšlení. Když jste se česky naučili jako malí, bez knih, internetu, učitelů a učebních strategií, tak to znamená, že Vaše mozkové buňky jsou v pořádku a nic Vám nebrání to celé úspěšně zopakovat s jiným jazykem. Je pravda, že děti a dospělí se učí rozdílně a někteří mají na jazyky větší talent než jiní, přesto platí, že kdo to zvládl jednou, dokáže to podruhé.
Talent Vám jistě pomůže, ale není to rozhodné kritérium pro to, zda jazyk ovládnete či nikoli. I talentovaný člověk musí hodně trénovat, aby si jazyk osvojil. Jinak ani on nedosáhne dobrých výsledků a zůstane v půli cesty. Podle některých zdrojů existuje pravidlo 10 000 hodin.
Pokud některé činnosti věnujete dostatek času a přitom se neustále zdokonalujete, vystupujete ze své komfortní zóny a zkoušíte aktivity, které Vás posouvají dále, tak i vy se můžete stát v dané věci expertem. A pokud talent nemáte, je to zejména o nastavení mysli a kupy poctivé práce. Neexistují pouze klasické metody výuky, ale můžete to zkusit i s alternativní výukou, jakou jsou aplikace nebo online videa.
2. Jsem na to už starý/á.
Mluvíme-li o mateřském jazyce či jazyce místa, kde dítě vyrůstá a kde jej tato řeč obklopuje, pak to mýtus není. Malé děti opravdu nasávají jazyk jako houba a my dospělí jim to můžeme jedině závidět. Řada odborníků se shoduje, že schopnost přirozeně absorbovat jazyk zhruba od šesti let věku výrazně klesá. Jde-li ovšem o osvojování cizího jazyka, situace je zcela jiná. Neexistuje žádný důkaz, že by se děti ve školce či na základní škole učily cizí jazyk rychleji než dospělí, kteří věnují studiu stejné množství času a energie.
Dospělí mají dokonce oproti dětem hned několik výhod. Dokážeme nad učením více přemýšlet a lépe vyhodnotit, které metody nám sedí a které u nás nefungují. Také si umíme učení mnohem lépe naplánovat, najít si v něm systém a říci si o to, co potřebujeme. Jinými slovy dokážeme využít své životní zkušenosti k tomu, abychom studium přizpůsobili vlastním potřebám, schopnostem a prioritám. Jsme také schopni lépe řešit problémy, které při studiu jazyka mohou nastat.
Pokud jste se kdysi jako dítě cizí jazyk učili, ovšem léta jste ho nepoužívali, popřemýšlejte, co bylo příčinou toho, že jste ho odložili. Bylo to proto, že pro Vás byl těžký, nevyhovoval Vám lektor/ka, odradili Vás spolužáci nebo zvolená učební metoda? Jazyky je ovšem možné oprášit v jakémkoli věku. Je to jako se svaly, pokud je přestaneme používat, ochabují. Pokud znovu začnete se sportem a budete je procvičovat, ze začátku to půjde ztuha, ovšem po nějaké době zjistíte, že je to stále snadnější. Stejně jako se člověk časem rozpohybuje, tak se také rozmluví.
Navíc učení se cizím jazykům v pozdějším věku má mnoho výhod, o kterých možná ani nevíte. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před onemocněním nervového systému a jak se vyhnout stařecké demenci. Pokud se cizí jazyk naučíme, výrazně nám to může zvednout sebevědomí, i když nemluvíme zrovna jako rodilí mluvčí. To, že se zvládnete naučit cizí jazyk alespoň do té míry, že se domluvíte v práci se zahraničními klienty, umíte cizinci popsat cestu tak, že najde to, co hledá nebo si objednáte na dovolené jídlo, jsou vítězství, která Vám dodají odvahu pustit se do dalších věcí.
3. Existuje pouze jeden správný způsob výuky.
Každou chvíli se objevují zprávy o „zázračných“ metodách výuky jazyků, které slibují okamžité výsledky. Hypnotické techniky, magické postupy nebo revoluční přístupy slibující, že Vás naučí cizí jazyk bez námahy, zní lákavě. Myšlenka obejít zdlouhavé učení, biflování slovíček, gramatiky nebo procvičování psaní a poslechu je příjemná, ale nerealistická. Žádný univerzální, jedinečný způsob, jak zvládnout cizí jazyk, který by fungoval pro všechny, neexistuje. Naučit se jazyk je komplexní proces, který vyžaduje čas a úsilí.
Každý člověk má svůj vlastní styl učení, který mu nejvíce vyhovuje. Introverti často preferují klidné prostředí a hluboké soustředění, zatímco extroverti potřebují mluvit a přemýšlet nahlas. Někteří studenti si musí vše zapisovat, jiní si informace lépe zapamatují pomocí sluchu nebo zraku. Někomu vyhovuje ranní studium, jiný se cítí produktivnější večer. Někdo využívá barvy a obrázky, zatímco jiní dávají přednost pohybu, tabulkám nebo detailním gramatickým poučkám.
Existuje celá řada efektivních metod, ale nejlepší je ta, která vyhovuje právě Vám. To, co funguje pro vašeho kolegu, kamaráda nebo učitele, nemusí být ideální volbou pro Vás. Je důležité experimentovat a hledat přístupy, které odpovídají vašemu stylu učení. Inspirujte se ostatními, nechte si poradit, ale výsledná metoda by měla být ušitá na míru vašim potřebám a možnostem.
Výběr správné metody výuky je základem úspěchu. Nebojte se zkoušet různé techniky a analyzovat, co vám nejvíce pomáhá. Učení jazyka je dlouhodobý proces a individuální přístup Vám může ušetřit čas i frustraci. Klíčem je přizpůsobit si studium tak, aby Vás bavilo a naplňovalo – protože motivace a radost z pokroku jsou tou nejlepší „zázračnou metodou“.
4. Lepší je nemluvit vůbec než mluvit s chybami.
Někteří lidé se bojí začít mluvit cizím jazykem, dokud jej neovládají dokonale. Často slyšíme, že si počkají, až budou mít perfektní výslovnost nebo stoprocentní jistotu, aby předešli chybám. Jiní se stydí, že nebudou rozumět nebo že jejich věty budou kostrbaté. Tato strategie však nikam nevede. Den, kdy budete mluvit bezchybně, nepřijde sám od sebe – musíte mu vyjít naproti a začít mluvit. Mluvení je totiž dovednost, kterou získáte jedině praxí.
Není nutné začít s dokonalostí; podstatné je začít. Vytvořit jednoduchou větu, dorozumět se za pomoci gest a nebát se, že něco řeknete špatně. Chybami se člověk učí, a místo aby nás odrazovaly, měly by nás motivovat. Každá chyba odhalí, co je třeba zlepšit, a ukáže, že jsme na cestě k pokroku. Každý odborník byl jednou začátečníkem. Přijetí faktu, že chyby jsou přirozené, je klíčem k rychlejšímu rozvoji v jazyce.
Aktivní používání jazyka od samého začátku má neocenitelný přínos. Čím dříve začnete jazyk aktivně používat, tím lépe a rychleji si jej osvojíte. Naopak snaha o dokonalou přípravu bez praktického využití může Váš pokrok zpomalit. Chyby nejsou překážkou, ale součástí procesu učení, a čím více je budete vítat, tím méně vás budou omezovat. Jazyk je nástroj, který se zlepšuje praxí, nikoli jen teorií.
Očekávat dokonalost před prvními pokusy je jako čekat, až se dítě naučí chodit, aniž by někdy zkusilo vstát. Začněte mluvit hned, ať už jde o jednoduché věty nebo základní konverzaci. Každý krok vpřed vás přiblíží k plynulé komunikaci. Pamatujte, že největší chybou je nezkusit to vůbec. Praxe, odvaha a přijetí chyb jako běžné součásti učení jsou tou nejlepší cestou k úspěchu v cizím jazyce.
5. Učíme se, jen když o tom víme.
Někdy mají lidé zažitou představu, že se učí, jen když sedí ve škole nebo doma nad knihou a soustředí se. Naštěstí tomu tak není, učíme se totiž mnohem častěji, a dokonce to děláme, aniž si to uvědomujeme. Pokud se díváte např. na americký film s anglickými titulky, nejspíše vnímáte hlavně to, že se bavíte. Zároveň ale slyšíte různé fráze a spojení, vnímáte přirozenou intonaci nebo se snažíte přelouskat napsaný text. Přirozeně do sebe vstřebáváte cizí jazyk, a i když třeba nerozumíte úplně všemu, pár slovíček nebo vět pochytíte, tzn. učíte se nenásilným způsobem.
Totéž platí, když se díváte v televizi na tenis na stanici Eurosport nebo posloucháte BBC news. Stejně tak můžete jet autem a poslouchat rádiovou stanici, která vysílá anglicky. Totéž platí, když čtete návod v cizím jazyce o tom, jak používat pračku, čtete si v cizojazyčném časopise o novém příteli Madonny nebo vaříte s Jamie Oliverem. Je také dobré si najít kamarády, kteří jsou rodilí mluvčí, můžete s nimi chatovat na sociálních sítích nebo si s nimi zajít do kavárny a jen tak si popovídat o tom, co je nového.
Vezměme si příklad z dětí. Zvládnou se toho hodně naučit a nepotřebují k tomu formální vzdělávání. Prostě dělají to, co je baví. O totéž bychom se měli snažit i my dospělí. Nejefektivněji se prý učíme, když se dostaneme do takzvaného stavu flow, kdy jsme danou aktivitou tak pohlceni, že zapomínáme na čas a svět kolem nás. Často se nám to stává právě u činností, které nás nějak naplňují. Možná jste se začetli do knihy a najednou zjistili, že je jedna hodina ráno a vy jste zapomněli pít, jíst a umýt nádobí.
Ideální je samozřejmě spojit oba způsoby učení, tzn. vědomé, soustředěné studium např. ve skupinovém kurzu v jazykové škole nebo při online procvičování, i nevědomé, přirozené konzumování cizího jazyka např. při poslechu hudby, audioknih, četbě, sledování filmů a seriálů nebo hraní počítačových her. Jste tak schopni zkombinovat příjemné s užitečným. Můžete se tak s čistým svědomím oddávat svým zálibám a zároveň se věnovat něčemu užitečnému.
6. Gramatiku nepotřebuji, chci jen mluvit.
Mnoho lidí věří, že gramatika není pro zvládnutí cizího jazyka důležitá. Možná znáte někoho, kdo tvrdí, že se obejde bez ní, nebo se to dokonce týká přímo Vás. Tato představa je ale jedním z největších omylů, se kterými se při učení jazyka setkáte. Jazyky, jako například čeština a angličtina, mají naprosto odlišné struktury. Zatímco čeština je bohatá na skloňování, angličtina se opírá o pevný slovosled. Bez znalosti gramatiky vám pouhé skládání slovíček za sebe moc nepomůže – výsledkem bude spíš zmatek než srozumitelná komunikace.
Abyste mohli mluvit, musíte ovládat gramatiku. Gramatika je základem pro vytváření vět, které dávají smysl a jsou srozumitelné pro ostatní. Bez ní můžete sice znát spoustu slov, ale nebudete schopni je použít tak, aby vytvořily správný a pochopitelný celek. Představa, že lze jazyk zvládnout bez gramatiky, je jako chtít psát knihu bez znalosti abecedy. Pokud se chcete skutečně dorozumět, gramatiku prostě potřebujete.
Někteří lidé si namlouvají, že "stačí, když mi budou rozumět." Ano, je pravda, že Vám druzí mohou rozumět i při použití jednoduchých, gramaticky nesprávných vět. Ale představte si, že by za Vámi někdo přišel s větami jako „Já jít záchod, kde?“ nebo „Suší, pani suší! Věčí, menčí?“. Rozumět mu budete, ale určitě byste nechtěli, aby takto vypadal Váš vlastní projev v cizím jazyce. Je tedy důležité zaměřit se na správnost, nejen na pouhé dorozumění.
Porozumění jazyku a jeho aktivní používání jsou dvě různé věci. Studie kanadského lingvisty Merilla Swaina z roku 1985 ukázala, že člověk dokáže porozumět jazyku bez detailní znalosti gramatiky, pokud chápe situaci a kontext. To ale neplatí při tvorbě vlastních vět. Rozumět většině toho, co slyšíte, neznamená, že jazyk ovládáte. Bez gramatiky dokážete vyjádřit jen ty nejjednodušší myšlenky. Chcete-li plynule mluvit a efektivně komunikovat, je gramatika nepostradatelná.
7. Jazyk se naučím dobře jenom v zahraničí.
Pobyt v zahraničí může být při učení cizího jazyka užitečný, ale není nezbytný ani samospásný. Mnoho cizinců žijících v anglofonních zemích i po letech mluví hůře než studenti angličtiny z České republiky. Často jde o ztrátu motivace – naučí se jen základy potřebné k přežití a svou znalost dále nerozvíjejí. Práce v komunitě rodilých mluvčích nebo dalších cizinců se stejným mateřským jazykem může proces učení také zpomalit.
Cesta do zahraničí sama o sobě nezaručuje pokrok. Lidé často věří, že se jazyk naučí „automaticky“ tím, že budou muset mluvit. Bez aktivního úsilí a motivace to však nefunguje. Opakování stejných chyb, které nikdo neopravuje, například nesprávné používání členů nebo časů, může vést ke stagnaci. Okolí bývá příliš zdvořilé, aby na chyby upozornilo, a člověk zůstane v mylném přesvědčení, že mluví správně.
Základy jazyka je vhodné získat už doma a v zahraničí je rozvíjet. Před odjezdem je dobré zvládnout gramatiku a základní slovní zásobu, aby mohl pobyt sloužit k prohlubování znalostí a zlepšení plynulosti. V zahraničí lze využít kurzy, mezinárodní školy nebo spojit práci se studiem. Na druhou stranu mnoho lidí dosáhlo vynikající úrovně jazyka, aniž by zemi, kde se jím mluví, kdy navštívili.
Dnes je možné učit se cizí jazyk odkudkoliv. Online kurzy, aplikace, filmy, audioknihy či hry umožňují intenzivní kontakt s jazykem i bez nutnosti vycestovat. Přestěhování do zahraničí je skvělá příležitost, ale ne výmluva pro ty, kteří se jazyk učit nechtějí. Klíčem k úspěchu je motivace, pravidelnost a aktivní snaha, ať už jste kdekoliv.