Mezikulturní přístup - Interkulturelles Herantreten
Od druhé poloviny osmdesátých let neunikla ani komunikativní metoda kritice, a proto vznikla snaha ji dále vyvíjet. Od komunikativního přístupu se přešlo k tzv. mezikulturnímu přístupu. Do popředí se na místo korektního používání jazyka dostává porozumění cizí kultuře.
Razilo se tvrzení, že bez znalosti a porozumění cizí kultuře nelze jazyk vůbec pochopit. Základem tohoto přístupu bylo postupné zprostředkovávání informací, přičemž se kladl důraz obzvláště na schopnost vnímání a empatie. Typické je pro tuto metodu srovnání výchozí a cílové kultury s pomocí autentických textů a mimo jiné i vlastních zkušeností, zájmů a emocí.
Velkou úlohu zde hraje role studenta, který je veden k aktivní a samostatné práci a je motivován přístupem učitele. Ten je v roli poradce a koordinátora výuky. Právě zmíněná samostatnost a aktivita studentů nabízí v rámci mezikulturního přístupu využít projektového vyučování. Studenti si volí témata z oblasti kultury země, studenti pracují na projektu ve skupinách a postupně procházejí určitými fázemi jako je plánování, organizování, provedení, prezentování a vyhodnocení.
Při práci na projektu studenti procvičují všechny dovednosti, tzn. komunikují při prezentaci projektu či diskutují při přípravě projektu mezi sebou navzájem, čtou, hledají informace v nasbíraných materiálech, získávají informace poslechem z médií a při písemném vyhotovení projektu procvičují svoje kreativní psaní. Ve výuce, která používá mezikulturní přístup se takřka neobejdeme bez technického zázemí. Hojně jsou využívána média jako počítač, DVD, televize, projektor atd.
Mezikulturní přístup ve výuce jazyků má mnoho výhod, zejména v rozvoji interkulturní kompetence a porozumění mezikulturním rozdílům. Nicméně vyžaduje dodatečné úsilí a odborné znalosti jak ze strany učitelů, tak studentů.
Charakteristika:
- Zaměření na kulturu: Mezikulturní přístup k výuce jazyků klade důraz na porozumění a osvojení si kulturních aspektů spojených s jazykem.
- Komunikace a interakce: Studenti jsou povzbuzováni k aktivní komunikaci a interakci s nositeli jazyka a kulturou, aby lépe porozuměli kontextu a způsobům vyjádření.
- Empatie a respekt: Důraz je kladen na porozumění a respektování kulturních rozdílů a odlišností mezi různými kulturami.
- Použití autentických materiálů: Výuka často zahrnuje použití autentických materiálů, jako jsou filmy, články, hudba a jiné zdroje, které představují různé kulturní kontexty.
Výhody:
- Rozvoj interkulturní kompetence: Studenti získávají schopnost komunikovat úspěšně v mezikulturním prostředí a porozumět různým způsobům myšlení a chování.
- Zvýšená motivace a zapojení: Studium kultury a mezikulturních aspektů může studenty motivovat a zaujmout je, což zvyšuje jejich zájem o učení jazyka.
- Lepší porozumění jazykového kontextu: Porozumění kulturním aspektům jazyka pomáhá studentům lépe porozumět jeho užívání a použití v různých situacích.
- Rozšíření obzorů: Studium kultury a mezikulturních vztahů otevírá studentům nové perspektivy a rozšiřuje jejich obzory.
Nevýhody:
- Zvýšená složitost: Zahrnutí mezikulturního přístupu může zvýšit složitost výuky, zejména pro začátečníky.
- Potřeba času: Učení o kulturních aspektech a provádění mezikulturních aktivit může vyžadovat více času než tradiční výuka.
- Potřeba odborných znalostí: Učitelé potřebují hlubší znalosti o cizích kulturách a mezikulturních kompetencích, což může vyžadovat další odbornou přípravu.
- Možné nedorozumění: Pokud není mezikulturní přístup vhodně řízen a moderován, může vést k nedorozuměním a konfliktům.